Co dělat, než si pořídíme štěně akita inu



O tom, že Češi jsou národem pejskařů, není nejmenších pochyb. Čtyřnohého parťáka najdeme prakticky v každé domácnosti. Jen málokterá z nich se však skutečně vážně zabývá výběrem plemene pomocí jiných kritérií, než je vzhled. A to bohužel platí i pro štěně akita inu https://kenichiai.com/stenata/stenata-na-prodej/, japonského špicovitého plemene. Než se tedy pro něj definitivně rozhodnete, je dobré udělat hned několik základních věcí. Tou první je zjistit si vše možné o temperamentu daného plemene. Jen mějte na paměti, že webové stránky chovatelů a majitelů mohou být poněkud zavádějící, a malovat věci více na růžovo, než tomu skutečně je.

japonskiá akita inu

Zde je proto lepší prostudovat všeobecné encyklopedie psů, které vám dají podstatně přesnější obraz. Nespokojte se však pouze s jednou, namísto toho jich prostudujte co možná nejvíce. Další věcí, kterou je vhodné udělat, je seznámit se s akitami osobně. Jeďte na nějakou psí akci, o které víte, že zde budou zástupci tohoto plemene přítomni. Může to být výstava, ale i nějaké sportovní utkání. Zde si popovídejte s majiteli (většina z nich se o svém psu bude bavit velmi ráda), a hlavně sledujte chování psů v nejrůznějších situacích. Pokud na vás toto vše působilo pozitivním dojmem a jen vás v rozhodnutí pořídit si příslušníka tohoto plemene utvrdilo, nastal čas poohlédnout se po štěněti.

americký typ akity

I zde však platí, že bychom neměli nic uspěchat. Rozhodně není ideální sáhnout hned po prvním inzerátu. Pamatujte, že sháníte partnera na přibližně 15 let, a podle toho se rozhodujte. V první řadě si pořiďte psa s průkazem původu. Jen tak totiž budete mít jistotu, že to bude skutečně akita inu, a ne kříženec. Ani tady však nesáhněte po tom prvním spojení, nýbrž pečlivě vybírejte rodiče, a to hlavně na základě výsledků zdravotních vyšetření na dědičné choroby (například dysplazii kyčelního kloubu nebo očních onemocnění), ale také případných sportovních či výstavních úspěchů. Pokud máte možnost seznámit se s budoucími rodiči osobně, je to jen plus. Jistě, je možné, že budete muset na vysněné štěně nějakou chvíli čekat, ale věřte, že za to nakonec budete rádi.